Pavel Dvořák: Ideální domov pro mě znamená být s někým, kdo vás má rád
Fotbalista Pavel Dvořák přednedávnem ukončil v Hradci Králové profesionální kariéru. Poohlédli jsme se proto za jeho sportovní kariérou, radostnými i těžkými momenty a zeptali se i na plány do budoucna. Také nás zajímalo, co ho přimělo vybrat si venkovní žaluzie od CLIMAXu. Nahlédněte s námi, jak bydlí hradecký fotbalista.
Kdo vás přivedl k fotbalu a jaké byly vaše fotbalové začátky?
K fotbalu mě přivedl můj táta, který hrál aktivně fotbal ve Vysokém Mýtě. I mamka sportovala, aktivně hrála volejbal. Ve Vysokém Mýtě bylo fotbalové hřiště vedle volejbalového, takže nás tam s bratrem vodili. Tam jsme si kopali a hráli si.
Takže fotbalová rodinka?
Jo, sportovní rodinka.
Na který ze svých tří postupů s Hradcem do první ligy máte nejlepší vzpomínky a proč?
Asi na ten poslední, který byl dva roky dozadu. A asi proto, že jsem měl období, kdy jsem tolik nehrál, byl jsem v Olomouci na Slovácku a do Hradce jsem se vrátil, abych si spravil chuť. Měl jsem ambici, aby mě fotbal začal bavit, a to se povedlo. Toho postupu si cením nejvíc, protože jsem odehrál skoro všechny zápasy a měl jsem i dost gólů.
Co vás vedlo k výběru čísla dresu a co pro vás znamená nosit číslo 17?
To číslo jsem dostal přidělené, ale vždy, když jsem někde začínal, tak jsem se snažil mít 14. Bohužel, když jsem se vrátil do Hradce, tak 14 už někdo měl. Byla volná 17, tak jsem si ji vzal. Ne vždy vás nechají si vybrat, spíš je to často : toto číslo nám zbylo a máme tyto velikosti.
(Podívejte se s námi jak bydlí fotbalista Pavel Dvořák. Foto: CLIMAX)
Jaké pocity ve vás vyvolal titul nejlepšího druholigového střelce v hradeckých barvách a jak jste oslavil tento úspěch?
To bylo spojené s tím postupem, takže jak jsem říkal: dal jsem hodně gólů, měl jsem velký podíl na postupu a samozřejmě jsem byl rád, že jsem nejlepší střelec týmu. To ale úplně zaniklo, protože fotbal je kolektivní sport a ty oslavy postupu znamenaly několikanásobně víc.
Co vás motivuje a naplňuje radostí z fotbalu i v těžkých chvílích?
V první řadě je to zábava. Člověku pomůže, když má nějaké starosti nebo se něco v jeho životě děje a díky sportu na chvilku dokáže vypnout a zapomenout. Ten fyzický výkon pomáhá k tomu, abych si vyčistil hlavu. Cítím se potom vždycky líp.
Co je váš největší fotbalový sen a co byste chtěl ještě dokázat v kariéře?
Jelikož jsem teď skončil a budu hrát jenom na amatérské úrovni, tak do světa už díru neudělám. Už si jenom přeju, aby mě fotbal dál bavil, aby se nám trochu dařilo na té nižší úrovni a abych zůstal zdravý a mohl ještě dva tři roky hrát.
Kterého fotbalového hráče obdivujete a proč?
Těch hráčů bylo vždycky víc, už když jsem byl malý kluk. Mně se vždycky líbili techničtější typy, třeba Tomáš Rosický nebo Zinédine Zidane, když hrál.
Co děláte pro odpočinek a regeneraci po náročných zápasech a trénincích?
Regeneraci jsme vždycky mívali po zápasu na stadionu – sauna, vířivka a masáže. Ve volném čase si člověk nejlíp odpočine spánkem, což je někdy složitější s dvěma dětmi. Ale já jsem si vždycky nejvíc odpočinul, když jsem byl doma a mohl jsem být s rodinou a třeba jen ležet na zahradě a nic nedělat.
(Podívejte se s námi jak bydlí fotbalista Pavel Dvořák. Foto: CLIMAX)
Čemu se věnujete ve volném čase mimo fotbal a co jsou vaše koníčky a zájmy? Mluvil jste o zahradě.
Není to tak, že by mě bavila ta samotná práce, ale spíše ten výsledek. Jsem detailista, všechno bych už chtěl mít hotové tak, jak má být. Baví mě, když posekám zahradu a vidím, jak to hezky vypadá.
Jak se staráte o svou fyzickou i psychickou kondici?
Většinou to řeší trenéři během tréninku. Před sezonou se každý snaží připravit podle sebe a jde si zahrát tenis, zaplavat nebo zaběhat. Já se snažím kombinovat všechny ty sporty, abych se ve volném čase odreagoval a přišel na jiné myšlenky, než je fotbal.
A po té psychické stránce?
Někdy to bylo těžký. Ty tréninky jsou pořád stejné, pořád je to dokola. Je to náročné na psychiku a někdy se ještě nedaří, nejsou výsledky, je tlak od vedení, od fanoušků a v kabině to třeba nefunguje. Nejlíp jsem se odreagoval, když jsem na to všechno úplně přestal myslet a byl jsem s rodinou, s dětmi. Pak už jsem si říkal, že fotbal není všechno, jsou i důležitější věci a ten tlak jsem si tolik nepřipouštěl.
Co je váš největší sen nebo přání, které nemá nic společného s fotbalem?
Ani ne sen, ale mám dvě malé děti, takže bych chtěl, abychom je dobře vychovali a aby z nich byli slušní lidé, aby pak, až budou dospělí, nás navštěvovali a prohodili s námi pár vět. A až budou větší, chtěl bych s manželkou cestovat, někam se podívat.
Co pro vás znamená ideální domov?
Určitě rodina, být s někým, kdo vás má rád, spokojené děti. Máme dva psy. Hlavní je zdraví.
(Podívejte se s námi jak bydlí fotbalista Pavel Dvořák. Foto: CLIMAX)
Jak byste charakterizoval svůj styl bydlení?
Všechno vybírala manželka, v tomto nejsem zběhlý, ale myslím, že tato kombinace vintage, dřeva a moderny se nám líbí a na tom jsme se shodli.
Odkud jste se dozvěděl o CLIMAXu a co vás přimělo zvolit právě naši firmu?
V Hradci je sponzorem fotbalu CLIMASTYL a v návaznosti na to jsem měl kontakt na pana Špráchala. I známí nám na doporučení říkali, že žaluzie od CLIMAXu jsou kvalitní a díky tomu jsme kontaktovali vaši firmu.
Děkujeme za rozhovor a přejeme do dalších let spokojené chvíle s rodinou a se stíněním od CLIMAXu.